30/10/2015 - Herbicid Roundup

Používat na území Prahy 6 na plevel herbicid Roundup, nebo nepoužívat?

Příznivci používání chemických prostředků poukazují na to, že zejména z prostorů ve škvírách dlažby se rostliny odstraňují ztěžka, a že rostlinné kořeny dlažbu poškozují.

Herbicid Roundup, s účinnou látkou glyphosate, označuje jeho výrobce (firma Monsanto) za přípravek, který je z hlediska lidského zdraví neškodný. V poslední době se ale množí zprávy o tom, že to s tou "neškodností" a "nejedovatostí" není tak jednoduché. Musím říct, že mnohé jiné pesticidy, které se používají v zemědělství, jsou daleko jedovatější. Ale Roundupu je potřeba věnovat pozornost z toho důvodu, že se kvůli hubení plevelů (a kvůli desikacím některých plodin) spotřebovává ve větším množství.
Ne všemu, co se objevuje na internetu, je potřeba věřit. Ale za přečtení to stojí:

http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2013/07/roundup.pdf
http://orgo-net.blogspot.cz/2013/05/nova-studie-herbicid-roundup-pusobi.html

My včelaři jsme se snažili o problému mluvit 29.10.2015 na besedě s odborníky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Výzkumného ústavu včelařského. Moc jsme se toho ale nedověděli. Obě tyhle instituce se výzkumem zemědělské chemie zabývají, ale řešit přípravek Roundup mají v plánu až na příští rok, zatím nevědí. Nakonec jsme se shodli na podstatné věci: Nelze rozdělovat na jedovaté nebo nejedovaté. Záleží na dávce. Ve velké dávce je jedovatá i kuchyňská sůl. Řešením problému tedy není úplně zakázat herbicidy, ale máme je používat s rozumem, jen v těch skutečně nutných případech. Prostě hledat, jak spotřebovávat co nejmenší množství chemie.Když se má používat Roundup správně, je v první řadě potřeba jeho působení rozumět. Zkusím to tedy stručně popsat. Roundup je systémový herbicid. Slovo herbicid znamená, že se používá k likvidaci rostlin (plevelů). Slovo systémový nám říká, že účinná látka je v rostlině rozváděná do všech pletiv, i do těch, které nebyly postřikem zasažené. Z toho vyplývá, že pro likvidace plevele stačí zasáhnout postřikem jen část zelené listové plochy rostliny, a účinná látka se dostane v rostlině všude. Není proto žádoucí, aby člověk, který Roundup aplikuje, zmáchal ošetřované rostliny nadbytečně ze všech stran. Dále je potřeba používat správnou koncentraci. Vyrábí se několik různých přípravků s látkou glyphosate, které se liší obsahem dalších látek, např. smáčedel. Proto nemohu v tomhle stručném článku napsat, jak se před použitím ředí vodou. Ale pro velmi přibližný odhad lze napsat, že koupený 1 litr Roundupu se před použitím ředí se 100 litry vody. A na 1 hektar se spotřebuje 200 až 300 litrů postřiku. Na jak velkou plochu potřebuje Praha 6 herbicidy, na jak velké ploše lidi nedokážou likvidovat plevele ručně? Neumím odhadnout.

Kde a komu rostliny ve škvírách vadí? Je to zvláštní. Když v létě nastala vedra a sucho, v souvislé ploše trávníku květy nebyly. Sekačky odsekaly porost velmi nízko, žhavé slunce přehřívalo kořínky bylin i trav, a rostliny v travnaté ploše umíraly. Ale ve škvírách pod dlažbou byly kořeny rostlin v pořádku. I v těch největších vedrech měly květy alespoň ráno otevřené a s nabídkou pylu a nektaru pro hmyz.

A jakým způsobem se aplikace herbicidu v Praze dělá? Nad tím je určitě potřeba se zamyslet. Tahle nepříjemná práce se dělá ručně. A protože o tento druh práce zájem není, obvykle to odnese některý z našich mladých romských spoluobčanů. Dostane na záda batoh s náplní herbicidu. Jakou to má váhu - 10 kg nebo 15 kg? Určitě to váží tolik, že ten, kdo má provádění postřiku jako svou hlavní pracovní náplň, se snaží aspoň z počátku rychle vystříkat co nejvíc tekutiny, aby si na váze odlehčil. Takže žádné bodové ošetření jen v místech, kde něco nevhodně roste, ale šplouchání herbicidu úplně všude, i kde nic neroste. V tom je potřeba hodně zlepšit.

Co bychom my včelaři měli požadovat ohledně aplikace Roundupu? Roundup není zařazen mezi jedy, ze zákona se tedy na něj nevztahují předpisy jako na používání jedovatých pesticidů. Jeho používání se nenahlašuje na místní úřad, ani se nikterak neoznačují místa, která byla Roundupem ošetřena. A tady vidím problém. Zatímco na polích každý člověk používání nezdravých postřiků předpokládá a na okraji pole si lidi nesbírají léčivé byliny, při údržbě ploch ve městě se aplikuje herbicid i tam, kde nikoho nenapadne na takovou možnost myslet. A zpočátku to není na rostlinách vidět, účinek herbicidu se začne projevovat až za několik dnů.

ZÁVĚR: Jestli se ukázalo, že se bez Roundupu nedá údržba ve městě zvládnout, dobře, v nějaké nejnutnější míře můžeme Roundup tolerovat. Ale s podmínkou, že každá ošetřená plocha bude vyznačená, a že tam bude napsané datum ošetření, velikost ošetřené plochy a množství spotřebovaného přípravku, a na úřadě Prahy 6 se o používání pesticidů na veřejně přístupných místech povede evidence. Není to povinnost ze zákona, ale je to vůči nám povinnost morální. Prostě na tom vyznačování ošetřených ploch a na evidenci spotřeby Roundupu musíme trvat.

A taky je potřeba hledat jiné možnosti než chemická ošetření. Možná nějaké stroje, které budou ničit plevel horkou vodou. Začínají se u nás šířit i takové rostliny, které jsou vůči Roundupu imunní. Třeba jedovatý starček úzkolistý. To je druh, který pochází z jižní Afriky, ale v Evropě se už aklimatizoval.

Hana Kříženecká