26/3/2015 - Vrba jíva

Vrba jíva je první ze všech našich původních českých dřevin, která má v květech nejenom pyl, ale taky důležitý SLADKÝ NEKTAR. Je to rostlina dvoudomá, na jiných keřích jsou samičí jehnědy, na jiných samčí. A sladký nektar je v obou typech květů.

Žlutou barvu, jakou vidíme na horním obrázku, mají samčí jehnědy, které mají mnoho pylu. Pro jejich hebkost jim lidi ​ často říkají "kočičky".

Samičí jehnědy jsou spíš zelenavé, za čas z nich vyroste mnoho semen. Lidi jim říkají "kocouři".

Právě na termín rozkvětu jívy mají mnozí čmeláci načasovanou dobu, kdy se probouzejí ze zimního spánku. Správně bych měla napsat paní čmelačky, u čmeláků totiž přezimují pouze samičky. Po tolika měsících, kdy hladověly, se potřebují nasytit nektarem. Pyl budou potřebovat až později, až pro výživu svých larviček v hnízdečkách. Ale teď v březnu potřebují sladký nektar, který jim dodá energii do jejich létacích svalů.

Protože se jedná o tak důležité květy, je užitečné podívat se na ně v detailu na průřezu

Samčí květ.

Vrba jíva se rozmnožuje pouze semeny. Běžnými zahradnickými metodami se nedá přimět k tomu, aby zakořenila z větvičky. Včelaři si proto našli podobnou vrbu, která pochází z východní Evropy, a na rozdíl od jívy se nechá množit vegetativně. Jmenuje se vrba egyptská, ovšem název je to zavádějící, z Egypta nepochází. Vzhledem se vrba egyptská od naší jívy téměř neliší, jenom má prašníky před dozráním​ trochu načervenalé.

Protože je vrba jíva velmi důležitá včelařská dřevina, zaslouží si i větší počet podrobnějších obrázků.

Samčí květ - kouzlem náhody je na fotografii ve spodní části vidět, jak jednotlivé kvítečky v jehnědě vyrůstají ve spirále.

Včelí dělnice, které na jívě sbírají pyl, běhají po jehnědách překvapivě rychle. Vůbec se nechtějí zastavit, aby měly hezkou fotku.