14/3/2015 - Z jakého květu vyroste lískový oříšek?

Když se blíží jaro, tak z našich domácích druhů dřevin jako první rozkvétá líska. To jsou ony dobře známé jehnědy.

V těch jehnědách, které jsou veliké a nápadné, jsou jenom samčí květy. Vytváří se v nich mnoho pylu.

Naopak samičí kvítky, ze kterých později vyrostou oříšky, jsou tak drobné, že většina lidí ani netuší, jak vypadají.

Samičí květy jsou v pupenovitých obalech, ze kterých na jaře vyčnívají pouze červenavé blizny.

Lísky rozkvétají obvykle už během zimních měsíců, často v únoru. V té době je chladno. Proto lísky tvoří velmi mnoho pylu, a jako na svého opylovatele spoléhají na vítr. Jen vyjímečně se vyskytne natolik teplý den, aby mohly z úlů vyletět i naše včely. To se stává snad jen jednou za několik roků, ale v takovém případě lískový pyl včely rády sbírají.

Lískový keř u cesty k PP Jenerálka

Když v únoru nastane chvilička odpoledního tepla, kolem včelích úlů to dělá zázraky.

Velmi podobným druhem je líska turecká. S tou se často setkáváme v městských parcích. Kvete skoro stejně jako ta naše česká líska obecná, jenom má bohatší chomáčky blizen na vrcholu pupenu. Líska turecká totiž má oříšky nikoliv jednotlivě, ale obvykle jich je větší počet pohromadě, a tak má v květech i víc blizen těsně u sebe.

V zahradách lidi pěstují celou řadu různých kultivarů lísky. Některé mají i tmavočervené listy, a podobně i šedočervené jehnědy.

Jenže u nás, na kraji lesa, vždycky rádi vidíme tu naší obyčejnou lísku obecnou. Velmi hojně u nás rostla už v době 7 000 let př. n. l. A po všechny časy byla pro lidi důležitou potravinou. V dávných dobách dokonce jednou z mála potravin, které bylo možno přes zimu snadno skladovat.