23/3/2016 - Kvete meruňka - kdo jí opylí?

Koncem března začínají v Praze kvést meruňky. Budou jejich květy opylené, který z druhů hmyzu s tím pomůže?

Jestli bude chladné a deštivé jaro, tak nepomůže nic a nikdo. Květy meruněk jsou choulostivé a za chladna je poškozuje plísňové onemocnění Monilia laxa. Potom se stane, že do základu semeníku v meruňkovém květu prorůstá mycelium plísně a proniká dál do větviček, nakonec zaschnou nejen květy, ale i větvičky. Meruňka není v Evropě původní a má s českým průběhem počasí časté potíže. No a české druhy hmyzu zase mívají potíže s meruňkou. Kvete totiž zjara moc brzy, a to ti naši hmyzáčci většinou ještě dospávají svůj zimní spánek. Několik druhů opylovatelů už je v termínu kvetení meruněk probuzených, ti ale často milují jiné druhy rostlin. Takže s opylováním meruněk mohou pomáhat hlavně včely medonosné. Meruňka je jejich oblíbený strom. Ovšem monodieta nesvědčí nikomu, každý potřebuje mít pestrou stravu. Pro včely je důležité, aby měly v potravě pyl a nektar z časně kvetoucích druhů vrb.

Pro zdraví včel jsou časně kvetoucí vrby nenahraditelné.
Je potřeba to zdůrazňovat zejména nyní, když na okraji Prahy (Praha Kyje) byla potvrzená infekce bakteriální mor včelího plodu. Včely mají vůči této nemoci dobrou imunitu, ale to samozřejmě jen v případě, že nejsou zesláblé hladověním nebo jednotvárnou stravou. V okruhu 5 km od stanoviště s potvrzenou infekcí je teď zákaz přesunů včelstev. Takže nyní vám žádný včelař nepřiveze včely na opylení meruněk ani za peníze, pokud jste v karanténním pásmu.
Jaké jsou další možnosti hmyzích opylovatelů?

Meruňky má ráda zednice rezavá (Osmia rufa).
Je to druh samotářské včely z čeledi čalounicovitých. Zatímco v úlu včel medonosných je matka, která klade vajíčka, ale neumí pracovat, na to musí mít dělnice, tak samotářské druhy jsou samostatné, umí všechnu práci dělat samy a dělnice nemají. Samička druhu zednice sama vytvoří hnízdečko, do něj nanosí zásoby nektaru a pylu a naklade po jednom vajíčku do každé komůrky. Pak komůrky uzavře, její larvičky se živí z nahromaděných zásob, zakuklí se, a příští rok se z nich vylíhne nová generace.
Zatímco včely medonosné a čmeláci (i mnozí další) sbírají pyl na nohách, samotářské včely z čeledi čalounicovitých mají na sběr pylu sběrací kartáče dole na bříšku. Ty jsou považované za mnohem lepší opylovatele, prý opylují až desetkrát víc květů než jejich nohosběrné příbuzné.
Co tedy připravit samotářským včelám druhu zednice rezavá, aby se jim u vaší meruňky líbilo?
Hnízdí v nejrůznějších přirozených dutinách, v suchých lodyhách (otýpky ze stonků křídlatky jsou dobré, spíš tenčí stonky), ve vyvrtaných otvotech ve dřevě, ve kdejaké škvíře. Důležitá je ta blízkost pestré stravy, kvetoucí vrby a bylinky v trávě má taky ráda.
A jak se mně samotné daří chovy samotářských druhů včel? Před několika roky byl o moje umělá hnízdečka takový zájem, až se různé druhy včel samotářek o jednotlivé dutinky praly a navzájem se z připravených otvorů vyhazovaly. Pak se ale stal primátorem města Prahy pan Svoboda, a ten velmi dbal na pečlivé sečení travnatých ploch. Pro hmyzí opylovatele to byla katastrofa, mnozí uhynuly hladem a nedokázaly vychovat další generaci. Od té doby se situace nezlepšila, naopak, všichni sekáči jsou placení za dokonalou práci. Takže v posledních letech se mi v umělých hnízdečkách neusadila ani jedna jediná samotářská včelička.
Je potřeba psát na magistrát, aby úředníci pochopili, že hmyz potřebuje mít nektar v květech nejenom v dubnu a v květnu, ale taky v červnu, v červenci, v srpnu a v září. Že nedokáže 10 dnů hladovět. Když posekají naráz velkou travnatou plochu tak, že nikde v doletu včely samotářky nezůstane ani jedna kvetoucí hluchavka, a nové květy se ukáží až za dva týdny po posečení, tak to ani včely samotářky, ani čmeláci nemohou přežít.