2/1/2016 - Včelařské dřeviny v zimě

Zimní měsíce jsou pro včelaře obdobím plánování. Mnozí teď prochází přírodou a přemýšlí, jestli by některé jiné (nové) stanoviště pro umístění včelích úlů nebylo lepší než stanoviště současné. Aby člověk našel místa, kde budou mít včely vydatné zdroje květního nektaru od jara až do podzimu, musí umět poznávat stromy v zimě.

Lípa evropská v areálu kláštera Benediktinů na Břevnově.

Tahle lípa má za sebou neobvyklou historii. Kdysi kdosi jí odřezal všechny větve hned u kmene - a lípa se s tím dokázala vyrovnat a vlastně vyrůst do krásy. Pojmenování lípa evropská znamená, že se jedná o křížence druhů lípy srdčité (malolisté) a lípy velkolisté. Oba tyto druhy jsou u nás původní a snadno se spolu kříží. Pro včelaře je důležité vědět, že lípa velkolistá kvete o 2 - 3 týdny dřív než lípa srdčitá. Ideální tedy je mít blízko včelařského stanoviště oba druhy, dobrá snůška se tím protáhne až do začátku léta. V zimě se druhy lip rozlišují podle zralých semen. Lípa srdčitá má plody drobné, zakulacené.

​Totéž v detailu:

Lípa velkolistá má semena mnohem větší, žebernatá, a taky obalená droboučkým huňatým kožíškem.

Obrovské stromy druhu lípa velkolistá jsou k vidění před jižní stěnou kostela sv. Norberta.

Tyhle lípy jsou přirozeně rostlé, tady je nikdo neseřezával.

Marie Terezie prý kdysi vydala nařízení, že u každé školy a u každé fary mají být chovány včely. Původní školní budovy se do dnešní doby většinou nezachovaly, a včelařská tradice už do současného školství nepřešla. Ale kolem kostelů se včelařské dřeviny často udržely i do dnešní doby.

Vzadu za kostelem sv. Norberta rostou javory kleny.
(Fotografovaný jedinec má spodní část kmene porostlou břečťanem.)

​Javor klen (javor horský) má ze všech druhů javorů v květech nejvíc nektaru. Je zvláštní, že v současnosti v Praze není žádný javor prohlášen jako památný strom nebo státem chráněný strom. Přitom javor klen se může dožít věku 400 roků a mít průměr kmene 2 m, výšku dokonce 40 m. Má tedy všechny předpoklady k tomu, aby se v Praze stal rekordmanem, kterého jiné druhy stromů mohou jen těžko překonávat stářím, výškou a průměrem kmene (lepší mohou být jen duby, možná i některý jasan, ale to nejsou včelařské dřeviny).

V zimě se javor klen pozná podle zelených pupenů

Tím se liší od javoru mléče, který má pupeny tmavé

Dokud kaštany (jírovce) netrpěly klíněnkou, která je velmi oslabuje, byly také významnými včelařskými dřevinami. Zajímavý byl i včelí vosk, který v době květu kaštanů včely tvořily. Ten vosk měl zajímavě načervenalou barvu. Z jejich pupenů včely také získávají propolis.

Proto i kaštany bývaly kolem kostelů a na hřbitovech často vysazované. Na fotografii je kaštan za kostelem sv. Gottharda.

Často byly včelařské dřeviny vysazované v širším okolí kostelů. A mnohé se potom i samy šířily dál.

Trnovník akát, v pozadí věž kostela sv. Matěje

Mladé výhony se snadno poznají podle trnů

Zejména pokud někdo akáty vykácí, z pařezů pak vyrostou šlahouny s mohutnými trny

Ale plodné větvičky akátů mají trny malinké, často jen naznačené, skoro žádné